Sanace ploché střechy hydroizolačním systémem

Obnova hydroizolačního souvrství plochých střech

Sanace ploché střechy vyztuženým hydroizolačním systémem se doporučuje na staré asfaltové krytiny, které jsou na povrchu popraskané, většinou vícevrstvé, drží a neloupou se. Natírat staré nátěry provedené barvou plněnou hliníkovým prachem se nedoporučuje. Na střechy s krytinou z PUR pěny lze aplikovat pouze ochranný nátěr.

Sanace hydroizolačním systémem

Před provedením sanace za pomocí hydroizolačního systému (tj. s výztužnou tkaninou STŘECHOTEX) musí být zajištěn dostatečný odvod vody ze střechy. Podklad musí být soudržný, suchý (max. 5 % hm.), pevný a bez usazenin.

Vysprávky nerovností do hloubky max. 10 mm je možné provádět STŘECHUSPRAVEM smíseným se dvěma až třemi díly stabilního plniva, jako je mikromletý vápenec nebo křemičitý písek (max. zrnitost 0,5 mm).

Defekty asfaltové krytiny se musí vyspravit natavením nového asfaltového pásu, případně použitím STŘECHOTEXU vloženým do STŘECHUSPRAVU. Boule je nutné vyříznout a opravit stejným způsobem.

Menší statické trhliny a poškození lze opravit pomocí SAMOLEPICÍHO TĚSNICÍHO PÁSU s následným překrytím hydroizolačním systémem.

Uzavření aktivních trhlin řešíme překrytím TĚSNICÍM PÁSEM PROFI, který klademe do čerstvého nátěru STŘECHUSPRAV.

Před sanací ploché střechy musí být podklad očištěný tlakovou vodou (WAP) a s přídavkem speciálního (systémového) prostředku ODMAŠŤOVAČ dokonale odmaštěný. Konečné opláchnutí odmašťovaného povrchu čistou vodou je nutností.

Savé podklady, platí u starších asfaltových lepenek, je nutné penetrovat prostředkem HLUBOŇ v množství 0,15 kg/m². Po 4–6 hodinách se může na vyspravený podklad, včetně kovových prvků, nanášet STŘECHUSPRAV v první vrstvě v množství 0,5–1,0 kg/m², a to válečkem nebo štětcem. Pokud je natírána asfaltová střešní krytina s posypem, je nutné počítat s podstatně vyšší spotřebou nátěrové hmoty.

STŘECHOTEX se osazuje ještě do mokrého nátěru, nikdy ne obráceně, tedy zatřením položeného STŘECHOTEXU první vrstvou hmoty! Váleček se proto udržuje vydatně mokrý, jen tak se STŘECHUSPRAV natře v dostatečném množství, aby se tkanina mohla zakotvit.

Po položení STŘECHOTEXU do mokrého STŘECHUSPRAVU je vidět, jak se STŘECHOTEX vpíjí do STŘECHUSPRAVU, neboli jak se STŘECHUSPRAV vsakuje do STŘECHOTEXU.

Položený STŘECHOTEX se neprodleně s veškerou snahou uhladí, ani ne ve směru podélném, ani ne příčném – spíše pod úhlem ke kratší straně, aby se ve STŘECHOTEXU netvořili bubliny a vlny. Váleček nebo štětec se při tomto kroku udržuje ve srovnání s předchozím kotvícím nátěrem spíše polosuchý. Černý STŘECHUSPRAV musí být překrytý alespoň filmem šedého STŘECHUSPRAVU.

Je důležité, aby STŘECHOTEX kopíroval podklad v celé ploše. Na místech, kde STŘECHOTEX nekopíruje podklad, nedochází k jeho zapracování do hydroizolační hmoty a vznikají funkční a estetické vady.

V místě styku se pásy STŘECHOTEXU osazují s přesahem nejméně 50 mm. STŘECHOTEX je nutné vytáhnout také na konstrukce atik, výtahových šachet, výlezů, větracích komínů a rohů do výšky nejméně 150 mm. Zde dochází k největšímu pnutí podkladních vrstev a STŘECHOTEX zajistí vyztužení těchto konstrukčních detailů.

V místech aktivních trhlin uzavřených TĚSNICÍM PÁSEM PROFI je nutné STŘECHOTEX přerušit. STŘECHOTEX klademe tak, aby přesahoval cca 30 mm přes TĚSNICÍ PÁS PROFI; ve střední části TĚSNICÍHO PÁSU PROFI tak nebude STŘECHUSPRAV vyztužený STŘECHOTEXEM.

Po 12 hodinách se pokračuje druhým vydatným nátěrem, a to opět válečkem nebo štětcem. Celková spotřeba by měla činit 1,7 kg/m². Pokud STŘECHUSPRAVU zbude, po dalších 12 hodinách doplňte o další nátěr.

STŘECHUSPRAV nelze aplikovat za deště nebo zvýšené vlhkosti ovzduší, aby nedošlo k rozplavení nátěru. Vlhkost podkladu může být max. 5 hm. %, teplota okolí a podkladu při aplikaci i v průběhu zasychání musí být v rozmezí 8–30 °C. Při vyšších teplotách může dojít až k úplnému znehodnocení vrstvy. Čerstvý nátěr musí být ochráněn před deštěm.

Sanovanou střešní krytinu je dále možné udržovat v dobrém stavu obnovovacím nátěrem. Pro obnovovací nátěr je nutné opět použít výhradně STŘECHUSPRAV!

Nátěry klempířských prvků a příslušenství střechy

Současně s nátěrem střešní krytiny lze STŘECHUSPRAV použít i k nátěru klempířského příslušenství střechy. Přípravu podkladu z nového pozinkovaného plechu (povrchově neupraveného poplastováním), zinku, titanzinku, hliníku a mědi provádíme bez základního nátěru přímo barvou pro nátěry plechů (i bez předchozí oxidace). V případě povrchově neupravené oceli přípravu provádíme univerzální barvou, spojující vlastnosti základních antikorozních a vrchních barev. Obzvláštní pozornost je nutné věnovat novým, tukem konzervovaným plechům. Jejich odmaštění organickými rozpouštědly, jako je benzín či ředidlo, je nevhodné. Pro odmaštění se používá čisticí prostředek ODMAŠŤOVAČ, ručně či vysokotlakým zařízením (WAP), následuje oplach čistou vodou. Příprava starších podkladů zahrnuje ještě navíc odstranění separačních nečistot, starých nátěrů a rzi. Pro očištění od nečistot poslouží škrabka nebo kartáč. Pokud se na střešní konstrukci vyskytují staré nátěry, je třeba jejich přilnavost ověřit, tzv. mřížkovou zkouškou. Nátěry se sníženou přilnavostí je nutné z podkladu odstranit, nejsnazší je použít vysokotlaký čistící stroj (WAP) při dostatečně vysokém tlaku (cca 200 atm. s rotační tryskou). Odrezení připadá v úvahu jen u pozinkovaného plechu, jehož povrch může být napadený povrchovou korozí. Rez a nepřilnavé korozní zplodiny na zinkových podkladech (bílá rez) se musí očistit mechanicky ocelovým kartáčem, drátěným kartáčem na úhlové brusce nebo opatrně jemným brusným papírem tak, aby se zachovaly zbytky zinkování. Podklady ostatních kovů je nutné dokonale očistit od nečistot, zbytků solí vzniklých při letování, letovacích prostředků apod. Také v případě starších podkladů je odmaštění zárukou dokonalé přídržnosti nátěrového filmu. Korozí napadená místa nebo místa očištěná na kov je nutné před použitím STŘECHUSPRAVU nejdříve opatřit antikorozním nátěrem a až poté vrchním nátěrem.