» systémová řešení

• balkóny

• bazény

• konstrukční desky

• sanace

• Systém sanace vlhkého zdiva - nepodsklepená stavba - vnější obvodové zdivo
• Systém sanace vlhkého zdiva - nepodsklepená/podsklepená stavba - vnitřní nenosné/nosné zdivo
• Systém sanace vlhkého zdiva - podsklepená stavba - vnější obvodová zeď

• střechy

 

» speciální maltoviny

» lepicí pásky

» konstrukční fitinky

» bostik

» další pomocníci



 

titulní stránka » systémová řešení » SANACE » Systém sanace vlhkého zdiva - podsklepená stavba - vnější obvodová zeď

Systém sanace vlhkého zdiva - podsklepená stavba - vnější obvodová zeď

Dodatečné hydroizolační, vysušovací a stavební zásahy do konstrukcí spodní části stavby i okolního horninového prostředí.

Chemická hydroizolační clona ve zdivu vytvořená ve zdivu metodou infúze, doplněná o sanační omítkový systém.

INTERIÉR

SANACE
Starou omítku je nezbytné odstranit do výšky 0,8 m nad hranicí vzlínající vlhkosti. Totéž platí i pro rozrušenou maltu ve vodorovných i svislých spárách do hloubky 20 mm. Bobtnavé a s vodou reagující látky, např. sádra nebo dřevo, se z podkladu odstraní.

INJEKTÁŽE
K injektáži zdiva proti kapilární vlhkosti se hodí nejlépe ve vodě rozpustný injektážní prostředek, například vodný roztok silikonátů ve formě zmrazovacích válcových patron VYSUŠ ZEĎ, nebo impregnační krém na bázi silanu VYSUŠ ZEĎ KRÉM.

Princip metody spočívá v tom, že do vlhké zdi se vodorovně vyvrtají otvory v rozteči 110 mm s hloubkou, která by měla končit 50 mm od opačného povrchu vrtané zdi. Na provádění vrtů se přednostně používají taková zařízení, která nevyvolávají otřesy. Průměr vrtání je 26 mm pro aplikaci VYSUŠ ZDI, alternativně 12 mm pro aplikaci VYSUŠ ZEĎ KRÉMU. Stavební prach se před injektováním z vrtů odstraní odsátím nebo vyfoukáním.

Do takto připravených otvorů se celkem 3× až 4× aplikují předem zmrazené (při teplotě min. –18 °C) válcové patrony produktu VYSUŠ ZEĎ, které po odtání jednoduše a rychle pronikají do pórů zdiva a maltových spár, kde vytvoří nepropustnou bariéru proti vzlínající vlhkosti. Měrnou spotřebu při aplikaci produktu VYSUŠ ZEĎ lze stanovit dle tabulky níže.

Alternativa nestékavé konzistence, vhodná zejména do tenkovrstvých spár novodobých dutých keramických tvárnic, spočívá v aplikaci VYSUŠ ZEĎ KRÉMU, který lze nanášet přímo z kartuše nebo z vědra za pomoci APLIKAČNÍHO POSTŘIKOVAČE. Měrnou spotřebu při aplikaci produktu VYSUŠ ZEĎ KRÉM lze stanovit dle tabulky níže.

VNITŘNÍ HYDROIZOLACE
Do úrovně injektáže je potřebné provést vnitřní svislé dodatečné izolace. Na plošné izolace stěn se především používá LEPENKA V KÝBLU, na plošné hydroizolace podlah se používá ZÁKLADOVÁ IZOLACE. Nejmenší tloušťky zaschlých vrstev lze stanovit dle tabulky níže.

Pro nanesení rovnoměrné vrstvy hydroizolačních hmot se podklad musí vyrovnat. Nevyplněné spáry, prohlubně a hrubé nerovnosti se zaplní a vyrovnají maltou VODOTĚS. Izolace se nesmí provádět na ostré hrany konstrukcí. Vnější rohové hrany se osekají, vnitřní se koutově zaoblí VODOTĚSEM v poloměru min. 50 mm. Ve styku svislé stěny s podlahou a v místě horizontální izolace zdiva se provede drážka rozměrů 40 × 40 mm, ve styku svislé stěny a podlahy se pak provede zaoblení o poloměru min. 50 mm.

Hydroizolace se provádí formou vany, přesahy pro napojení jednotlivých izolačních materiálů musí být alespoň 200 mm. Z těchto důvodů se musí odstranit na stycích s izolovanou stěnou také existující povrchové úpravy podlah, aby bylo možné napojení svislé dodatečné izolace stěn na jejich vodorovné hydroizolace.

SANAČNÍ OMÍTKY

Poškozené zdicí prvky je třeba nahradit nebo zdivo reprofilovat sanační opravnou hmotou VODOTĚS. Pro zlepšení adheze omítky k podkladu se doporučuje podhoz HASSAN ŠPRIC, který se neprovádí celoplošně, avšak šachovnicově neboli síťovitě tak, aby stupeň pokrytí byl nejvýše 50 %. Podhoz by neměl překročit tloušťku 5 mm.

To nejpodstatnější, že finální povrch zůstane vizuálně suchý a bez poruch, zajistí prodyšné HASSAN JÁDRO, alternativně SANAČNÍ KONCENTRÁT 3V1. HASSAN JÁDRO je suchá maltová směs, jejíž předností je standardní složení suroviny, které garantuje výrobce HASOFT. SANAČNÍ KONCENTRÁT 3V1 je přísada pro výrobu sanační omítky z komponentů v dosahu stavby. Obě nabízené varianty se mohou nanášet buď jako jedno-, nebo vícevrstvé omítky, přitom je ale nutno dodržet celkovou tloušťku omítky minimálně 2 cm.

Jako poslední vrstva sanačního omítkového souvrství se používá HASSAN ŠTUK. Štuková vrstva se nanáší zásadně jako jednovrstvá, přičemž tloušťka vrstvy nesmí překročit 2 mm, jinak hrozí riziko vzniku smršťovacích trhlin.

Pro finální nátěry HASSANŮ je podstatné splnění podmínky malého difúzního odporu, pro ekvivalentní tloušťku vzduchu uvádí společnost HASOFT kritérium sd < 0,2 m.

EXTERIÉR

ZEMNÍ PRÁCE – HLOUBENÉ VYKOPÁVKY

Při zemních pracích vedoucích k obnažení sanovaného zdiva je třeba zajišťovat stabilitu stěn výkopů. U objektů, u nichž je po obvodě dostatek volného místa, se nejčastěji volí svahované stěny výkopu. Stěny svahovaného výkopu se v tom případě nemusí zajišťovat žádnou dočasnou konstrukcí. Sklon svahu se určuje nejčastěji poměrem výšky k délce; u písčitých štěrků je to 1:1,25 až 1:1,75. Prosakuje-li svahem voda, volí se svah se sklonem 1:2,5 až 1:3,5. Nelze-li z jakýchkoliv důvodů provádět výkopy se svahovanými stěnami, musí se jejich stěny zajišťovat roubením nebo podzemními stěnami. Dno výkopu se provádí v šířce min. 600 mm, čímž je později zajištěn pracovní prostor pro provádění svislé dodatečné hydroizolace a drenáže.

VNĚJŠÍ HYDROIZOLACE

Izolace nesmí být provedena přes ostré hrany. Na vnější straně se rohové hrany osekají nebo zkosí, na straně vnitřní se zaoblí VODOTĚSEM v poloměru cca 50 mm. Ve styku svislé stěny se základem se vždy musí uvažovat vysoká vlhkost zdiva. Proto se zde na stěně do výšky min. 250 mm nad základ musí existující hydroizolace odstranit a místo ní se nanese dvojitá vrstva LEPENKY V KÝBLU. Tímto způsobem se vytvoří vhodný podklad pro následnou ZÁKLADOVOU IZOLACI a zároveň se zabrání působení vlhkosti na vnitřní plochy izolovaného zdiva. Nejmenší tloušťky zaschlých vrstev lze stanovit dle tabulky níže.

V případě pronikání vlhkosti z vnějšího líce konstrukce může být LEPENKA V KÝBLU použita na upravenou stěnu jako hydroizolace pojistná. LEPENKA V KÝBLU se může aplikovat pouze na minerální podklady. Pouze LEPENKA V KÝBLU je díky své pružnosti schopná podle situace a pohybu konstrukce překlenout trhlinky vzniklé smršťováním v šířce (w > 1,0 mm).

Na připravený podklad se provede základní (penetrační) nátěr, připravený ze ZÁKLADOVÉ IZOLACE naředěné s vodou v poměru 1:1. V případě vlhkého podkladu se nejprve nanese LEPENKA V KÝBLU. Při nanášení ZÁKLADOVÉ IZOLACE je bezpodmínečně nutné dodržet dobu zasychání jednotlivých vrstev.

Hydroizolační systém je nutné trvale chránit proti mechanickému poškození. Jako ochranná vrstva se např. používají:

• desky z expandovaného pěnového polystyrenu (EPS),
• desky z extrudovaného pěnového polystyrenu (XPS),
• profilovaná (nopová) fólie s jednou hladkou stranou,
• desky pěnového skla.

Nesmějí přenášet žádné bodové nebo nerovnoměrné zatížení, případně poškozovat hydroizolační povlak stlačením. Také ochranné vrstvy hydroizolace se aplikují teprve až po dokonalém proschnutí jednotlivých vrstev ZÁKLADOVÉ IZOLACE.

DRENÁŽE

Svislá drenážní vrstva je od okolního horninového prostředí oddělena vždy separační vrstvou. Je zavedena do kameniva nad drenážním potrubím, čímž je zajištěno beztlakové předání vody do drenážního potrubí. Ukončena je 150 mm pod úrovní terénu tak, aby bylo vyloučeno přivádění povrchové vody nebo vody z fasády do obvodové drenáže.

U profilovaných (nopových) fólií existuje riziko zatlačování do hydroizolace, nebo do ochranných vrstev, a to jak v důsledku působení tlaku zeminy, tak i v důsledku hutnění okolní zeminy. Proto se profilované (nopové) fólie doporučuje používat do hloubky 3 m pod terénem. Pokud se používá profilovaná (nopová) fólie s nakašírovanou textilií, pak jsou nopy orientované k zemině.

Dno drenážního potrubí se umisťuje v hloubce min. 200 mm a níže (dle min. podélného spádu 0,5 %) pod rovinou vodorovné hydroizolace. Výběr drenážního potrubí se řídí velikostí přítoku vody na stěnu následovně:

Podkladní beton je proveden v tloušťce min. 100 mm pod dnem drenážního potrubí v kvalitě min. C8/10. Příčný spád betonové mazaniny je 3 %, podélný spád je 0,5 %. Ve dně betonové mazaniny se provádí rýha pro uložení drenážního potrubí. Význam betonové mazaniny spočívá zejména:

• ve vytvoření stabilního podkladu pro drenážní potrubí a jeho zásyp,
• ve spolehlivém vytvoření definovaného spádu,
• ve zpevnění dna stavební jámy pro pohyb pracovníků ve stavební jámě,
• v omezení rizik zanesení drénu zeminou zvláště při provádění.

Obsyp drenážního potrubí se provádí v tloušťce min. 300 mm nad drenážním potrubím z kameniva frakce 16–32, a to bez prachových částic, které by mohly zanášet nejen perforace drenážního potrubí.

ZEMNÍ PRÁCE – KONSTRUKCE ZE ZEMIN Vyplnění stavebního výkopu se musí provést po vrstvách tak, aby se izolace nepoškodila. Nutno dbát na to, aby povrch terénu byl ve spádu od paty zdi a povrchová voda mohla být odváděna od objektu.